neděle 13. srpna 2017

Vídeň. Nejen hlavní, ale i fantastické město.

    Krásný pěkný den,
   hlásím se po víkendu v Rakousku, kde jsme bydleli nedaleko Vídně u taťky a mamky známých. Bylo to moc příjemné a v sobotu jsme se podívali do Vídně, na kterou bych ráda zaměřila tento článek. Vídeň je neskutečně nádherná.  Jako první jsme se podívali na domy, které chci už několik let spatřit.

   Po příjezdu do Vídně jsme se dopravili ke Kunsthaus, což je dům navržený architektem Hundertwasserem, kterého neskutečně obdivuji. Viděl jsi někdy jeho návrhy? Pokud ne, skutečně ti doporučuji se na ně podívat. Nejen budovy, ale i obrázky má skutečně famózní. Rozhodl se totiž, že chce do umění vložit trochu volnosti, trochu přírody, Porušil geometrické linie a stvořil něco jedinečného. Každé jeho dílo je unikát a skvost.


Friedensreich Hunderwasser
1928-2000

Hundertwasser se původně narodil jako Friedrich Stowasser a v pozdějších letech do nového jména přidal ještě Regentag a Dunkelbunt. Hundertwasser patří mezi nejznámnější světové umělce 20. století.
Na začátku 50. let se zabýval architekturou, kterou chtěl přiblížit člověku a více ji spojit s přírodou. Je známý zejména tím, že jeho umění přináší něco nového, např. nechává porůst dům vegetací či vytváří obydlí, kde nejsou žádná dvě okna stejná.







   Poté, co mě vyhnali z Hundertwasserhaus, tak jsme se byli podívat ještě na Stephansdom, poté na Hoffburg a nakonec na fotbalový stadion kvůli bratrovi, aby z celého výletu také něco měl, protože památky ho moc nezajímají.

   Stephansdom je obrovská katedrála, v podstatě jeden ze symbolů Vídně. Pokud se někdy podíváš do hlavního města Rakouska, rozhodně by ses na něj měl jít podívat. Pro Vídeňáky znamená něco jako pro Pražany kůň na Václaváku. Stejně jako Pražáci říkají "Sejdeme se pod koněm.", používají Vídeňáci s oblibou "Wir treffen uns beim Stephansdom" ("Sejdeme se u Stephansdomu.") Osobně toto místo setkání nechápu, jelikož je katedrála skutečně obrovská a je kolem ní vždycky hodně lidí a turistů, že nechápu, jak se dva přátelé u ní mohou najít.

   Hoffburg je známý pro své cvičení s koňmi. Nejen pro něj, nicméně já Ti povím něco právě o této zajímavosti. Nejde o klasické cvičení přes překážky (dostihy), tito koně jsou cvičení na hudbu. Představení s nimi bývá obvykle na Mozarta, Beethovena či jinou klasiku. A ano, také skáčou přes překážky, ale prý to působí skutečně uměleckým dojmem. A ano, dle videa, co u Hoffburgu promítali, tento fakt mohu potvrdit.

   Při cestě na zpáteční vlak jsme procházeli kolem zábavního parku Prater, tudíž jsem měla možnost si vyfotit i slavné ruské kolo, další symbol Vídně. Celkově musím říct, že Vídeň je neskutečně krásná a pár hodin na její prozkoumání ani zdaleka nestačí. Příští rok se do ní snad podívám zase a tentokrát na víc dní, tudíž ji budu moct probádat důkladněji, moc se na to těším! 


   Pro dnešek se s Tebou loučím, May the Force be with you!