pátek 4. srpna 2017

A-Z knižní TAG

   Ahoj. Dnes bych se s tebou chtěla podělit o knižní tag, který jsem našla u Giraffe Andy. Budu v něm odpovídat na "otázky" od A do Z, které se týkají, jak jinak, knih.

ZDROJ

   Autor, od kterého jsem četla nejvíc knih

   Nejvíce knih jsem určitě přečetla od Enid Blytonové, autorky detektivních knížek pro děti. Přečetla jsem celé její série o Správné Pětce, Tajné Sedmě, Tajemství i Hádanku. A to dohromady tvoří ehm... určitě přeš 30 knih. 
   Nicméně podle Goodreads je mým nejčtenějším autorem Rick Riordan, za což může jeho série o Percy Jacksonovi a Bohové Olympu, které jsem své doby vážně milovala. Tuším, že časem se na přední místa dostanou i mé nové objevy jako Kotleta a Žamboch, ale to chce čas.
  

   Bookoholikovo pravidlo číslo 1

   Nenapadá mě žádné pořádné pravidlo, kterým bych se řídila. Mám jedno, ale nevím, jestli by se dalo označit jako pořádné Bookoholikovo, protože zní "Nikdy ne víc než jednu knihu najednou." 



   Citát z knihy, který bych si zarámovala

„Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka ano.“ - Tři Kamarádi, E. M. Remarque 

   Tenhle citát mi přijde skvělý. Myslím, že každý z nás má někoho, za koho by v případě nutnosti položil život. A kdo mu svým způsobem vždy pomůže a kterého milujeme. Ať už partnerskou láskou nebo láskou k rodiči, sourozenci. Jde o to, že můžeme žít pro tu osobu, můžeme... nevím, jak to říct. Nicméně já žiju pro svého sourozence, ne pro ten vztah, ale pro něj. To on je pro mě nejdůležitější na světě, ne ten vztah. A proto by tohle byl jeden z citátů, které bych si zarámovala.

   Důležitá kniha mého dětství
   Díky této knize jsem se už ve školce naučila číst. Netuším, zda si to skutečně pamatuji, nebo to jsou mé představy z vyprávění, ale vím, že jsem seděla u stolu a opisovala první stránku. Vykreslovala jsem písmenko po písmenku, aniž bych veděla, co znamenají. A tak jsem napsala svůj první text. Aniž bych věděla, co znamená.
   A pak jsem se prý doma ptala, co která písmenka znamenají a nějak jsem si to pamatovala a naučila jsem se díky tomu číst. Přijde mi nepochopitelné, jak mě samotnou mohlo napadnout, že mám ty písmenka dávat dohromady a číst jako slova. Ale prý jsem to dělala, takže jsem udělala to, co rodiče přesně nechtěli. Nastoupila jsem do školy a už uměla písmenka. 
   Nevím, do kolika let se bere mé dětství, ale bere ho i ve třetí třídě, kdy se stal mou další důležitou knihou Harry Potter. Do té doby jsem četla pohádky, říkanky, ale teprve s Potterem jsem přečetla něco, co mělo víc jak 100 stran. A rovnou víc jak 200. A přečetla jsem to za týden na jarních prázdninách se skautem. Nemohu uvěřit tomu, že jsem si tam našla tolik času, ale našla a přečetla jsem to. Tím začala éra čtenářky, protože od té doby pro mě žádný počet stran není problém.

   E-kniha, audiokniha, nebo papírová kniha?
   U mě rozhodně vede klasická papírová kniha. Už jsem uvažovala i o čtečce, protože přeci jenom, tahat s sebou tlusté bichle je nepraktické. Ale nakonec jsem si to rozmyslela. O ten pocit vůně knihy a obracení stránek se prostě nepřipravím.
   Audio nejsem dlouho schopná vnímat. Musím ještě zlepšit svou pozornost, protože vždycky, když něco poslouchám, ať už jde o knihu nebo historii Sithů, tak se přistihnu, že po chvíli bloumám nad něčím jiným. Tudíž pokud chci z knihy něco mít, audio rozhodně není pro mě. A také. U audio knih je necítíte, nemáte to potěšení listovat v knize a tak...


   Fiktivní postava, se kterou bych pravděpodobně chodila na střední
   No, na střední bych pravděpodobně nechodila s nikým, protože jsem nečetla knihu, která by se odehrávala na gymnáziu u nás ve městě. :D Teda vlastně jo, scénář k filmu, který jsme s kamarády z mediálního kroužku chtěli natočit. Samozřejmě, že to nedopadlo. Protože jsme vždycky sedli, jedli a kecali a skutek utek.

ZDROJ

Gejzíry emocí ve mně vyvolala kniha...
   (Bacha, tahle odpověď obsahuje spoilery na Pottera, Hunger Games a TFIOS)

   Hahaha, tak takových knih bylo sakra hodně. Vážně, se svou psychickou labilitou jsem spoustu knih probrečela, byla jsem jako na houpačce a tak. Zmíním tu ale tři, u kterých jsem ty pocity měla nejsilnější, že si to pamatuji ještě teď.
   První z nich byl Harry Potter a Relikvie smrti. Při čtení jsem se někdy smála, někdy pofňukávala, ale skutečný gejzír přišel ve chvíli, kdy na konci knihy umřel Fred Weasley. Nebo to vlastně začalo už smrtí Severuse Snapea. Nebo jak to vlastně bylo?! Kdo umřel první?! To je jedno, nicméně po smrti Freda jsem knihu odložila s tím, že ji už nebudu dočítat. Vážně jsem odložila Harryho Pottera, to je docela síla. Bylo to v páté třídě, kdy byl HP celý můj život, nečetla jsem nic jiného pořádně a najednou jsem se rozhodla, že nedočtu knihu. Freda jsem v té době skutečně milovala. A to jako úplně, byl taková moje platonická láska. A najednou mi umřel. A ještě Severus a další. Docela jsem to nezvládala.
   Při posledním díle Hunger Games jsem také byla hodně jako na horské dráze, která jede jenom dolů. Finnick, Prim... nějak jsem to nezvládala.
A poté samozřejmě Hvězdy nám nepřály. To je takový doják, že mé citlivé srdce se trhalo na kousíčky.
   
   Hahaha, u téhle knížky jsem se smála nonstop!
   Hahaha, tak to skutečně nevím. Asi jsem nečetla knížku, u které bych se jenom smála. Některé knihy měly skutečně vtipné pasáže, například ty od Kulhánka nebo Kotlety, ale i jiné. Ale že bych se smála non-stop, to ne.

   Chci, aby vyšlo v češtině
   Tak teď skutečně nevím, kterou knihu sem zařadit. Ale určitě by nebylo špatné, kdyby vyšla ještě nějaká novela od Anthonyho Burgesse, tu bych si ráda přečetla. :)

ZDROJ
   I když nemám čas číst, vždycky si najdu chvilku na knihy od…
   Od... od... asi nemám žádného autora, na kterého bych si skutečně našla čas, i když tu není. Spíš bych to podala tak, žei když nemám čas číst, vždy si najdu čas na nějakou knihu ze světa Star Wars. Protože je to hrozně obrovský svět, který mi bude trvat ještě dlouho, než ho prozkoumám, proto nesmím ztrácet ani chvíli. A protože SW je moje nová láska. Skoro tak velká jako Harry Potter. Takže ano, i když není vůbec čas, myslím, že bych sáhla po nějaké úzké knížce ze SW světa. V červenci jsem byla pořád v práci a taky jsem to zvládla. Četla jsem každou volnou chvilku ve vlaku, po večerech, kdykoliv. Takže asi tak. Star Wars.

   Jedna kniha, kterou bych si vzala, kdybych uvízla na Měsíci
   No to je snad jasné ne?! Vzala bych si 100+1 návodů, jak přežít na měsíci. Že taková kniha není?! Ale ne, určitě je a nebo bude, než se mi tohle stane. Nicméně myslím, že kdybych uvízla na měsící, tak by to bylo tak nečekané, že bych prostě měla knížku, která by se zrovna nacházela u mě. Že bych začala nějaké takové návody nosit u sebe...?!

   Kniha, kterou asi nikdy nedočtu
   Já knihy obvykle dočítám, alespoň se snažím. Možná je to spíš proto, že už dlouho jsem nenarazila na nic, co by pro mě bylo tak otřesné, že bych se tím nebyla schopna prolouskat. Nicméně tu jednu zmíním. Už je to sakra dlouho, měli jsme ji číst snad v páté třídě. A byl jí Robinson Crusoe. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem neměla jednodušenou verzi od Plevy nebo zda mě ani ta nebavila. Na tohle si už skutečně nepamatuji, nicméně poté, co na nevímkolika stránkách rešili to, jak se Robinson nudí v tom městě, nebo co to bylo, jsem knihu odložila s tím, že znám film a podle něj čtenářský deník nějak napíšu a sbohem.

   Lituji, že jsem jako malá nečetla…
   Já asi ničeho nelituji. Ano, mrzí mě, že jsem se nedostala dřív ke Star Wars. Jenže kdybych na nich vyrůstala, tak nevyrůstám na Harry Potterovi a přijdu zase o jiný úžasný svět. Všechno má svá pro a proti a já vážně nemohu říct, že bych něčeho z mého čtení litovala. Nebo spíše z nečtení.

   Moje oblíbené místo na čtení
   Posteeel. Nic nemá na to lehnout si do postele, vystlat si zeď polštáři, abych se mohla pohodlně opřít a číst. Je to pohodička, naprostá. Dále čtu ráda v křesle, s nohama hozenýma nahoru. Klídek, pohoda a knížka. A když je zima, je to ještě lepší, protože vedle mě plápolá oheň v krbových kamnech. 

 
ZDROJ
 N
ejlepší druhý díl v sérii?
   Ehm... vážně nevím. Druhé díly bývají často slabé a vím, že u jedné knihy jsem měla pocit, že: PÁNI, TADY TO NEPLATÍ! Ale zaboha si nemohu vzpomenout, u jaké to bylo. Vím, že se mi líbil Catching Fire, druhý díl od Hunger Games. Strašně mě nadchla aréna ve tvaru hodin a na scéně se objevil Finnick, kterého nešlo nemilovat a tak. Nicméně ještě víc se mi líbil druhý díl od něčeho jiného. Ale co to sakra bylo...?

   O kterého knižního hrdinu jsem se nejvíc bála?
   Páni, nevím, koho zmínit. Já se tak průběžně bojím o všechny. V každé knize si najdu někoho, o koho se bojím. Nedokážu zmínit pouze jednu postavu. Třeba teď naposledy jsem se bála od Lorna Pavana ve knize Darth Maul. Bylo mi jasné, jak to s ním dopadne, na jednu stranu jsem byla ráda, že to tak skončí, ale stejně jsem nechtěla, aby ho nevyhnutelný osud potkal moc brzo a bála jsem se, aby se nepodíval nevyhnutelné budoucnosti do tváře moc brzy.

   Právě čtu
   Ve chvíli, kdy píšu tento článek, tak nemám rozečteného nic, protože zrovna včera večer jsem dočetla Dartha Plagueise a ještě jsem nezačala nic nového. Ale čeká na mě Noční Hlídka od Lukjaněnka, tak jsem moc zvědavá a těším se na ni!


   Q&A na tělo: Nikdy bych nikomu nepůjčila…
   Já teda knihy obecně moc nepůjčuji. Ale teď jsem půjčila Hunger Games příteli, tak doufám, že se s nimi nic nestane. Ale poté, co mi půjčil Star Wars jsem mu to dlužila. Nicméně...
   ... nikdy bych ze svého držení nedala žádnou z knih o Harry Potterovi ani žádnou z těch doprovodných. To je moje série, které si cením víc, než čehokoliv jiného, takže tyto skvosty bych z ruky nedala!

   Retelling, který originálně překroutil původní příběh
   Abych řekla pravdu, nevím, zda jsem nějaké retellingy četla. Tuším, že Železná dcera byl retelling, ale zas tak moc se mi nelíbil. Percyho Jacksona bych bohužel za retelling nepovažovala, autor jen použil staré bohy v dnešním světě, jinak bych hlasovala určitě pro něj.

ZDROJ
   Spánek jde stranou, když čtu…
   Spánek nechodí stranou. Ne u mě. Když na mě jde spaní, tak dočítám kapitolu a jdu spát nebo sahám po mobilu. Když jsem totiž ospalá a má mysl unavená, tak pořádně nejsem schopna vnímat děj a zjišťuji. že mám hrozné mezery v tom, co jsem za daný večer přečetla. Proto se za únavy snažím číst co nejméně. Nemá to cenu.
   Nicméně poslední, co si skutečně pamatuji, je mé čtení Rezistence od Veroniky Roth. Knihu jsem přečetla skutečně na jeden zátah s tím, že jsem skočila asi ve tři v noci. Ta kniha mě tak pohltila, že jsem ani tu únavu necítila. Nicméně to je už dost dlouho zpátky.

Tři nejoblíbenější knihy
   Vážně jenom tři?! Nemohu vybrat tři, chápeš?! To je snad neskutečné. Určitě bych mezi ně zařadila Mechanický pomeranč od Anthony Burgesse. To je asi nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla. Opravdu ji zbožňuji. Dále bych mezi tři nejoblíbenější knihy dala Harry Pottera, ale nechtěj po mě jednotlivý díl. Prostě všechny. Harry Potter celkově.
   Ale ta třetí kniha nebo třetí série, to je trochu oříšek. Jako první mě napadá Darth Plageuis, protože to je nejlepší kniha z mé nové lásky, světa Star Wars. Jenže nevím. Možná si to místo zaslouží Hvězdy nám nepřály, které rovněž zbožňuji. Nebo nějaká klasika? Nevím, třetí místo nechávám otevřené.

   Ukaž knihovnu
   Já nemám žádné nové fotky u babičky a jsem u babičky, takže je nemohu nafotit. A teď zjišťuji, že nemám ani staré fotky, protože mám poměrně nový notebook i blog. Ale slibuji, že v dohledné době se na blogu objeví článek o mé knihovně, takže se jí dočkáš!


   Vytáhni 13. knihu zleva z 1. police odspodu 
   I really can't, sorry. Ale bude to nějaká z těch, co chci prodat, protože ty mám úplně dole.

   WC knihy aneb co čtu na záchodě
   Vážně nic. Skutečně nečtu na záchodě. Někdy ve vaně, ale na záchodě nikdy.

ZDROJ
   Xkrát jsem četla…
   Harry Potter a relikvie smrti. To je moje asi nejčtenější kniha. Mám ho přečteného asi 20x. Je pravda, že při posledních čteních jsem už přeskakovala určité pasáže a četla jenom části, které jsem si chtěla připomenout nebo ty, které mě nikdy neomrzí. Například poslední souboj Harryho a Voldemorta. Ten je v knize skvělý.
   Každou knihu, kterou mám skutečně ráda, jsem četla alespoň dvakrát. Možná proto mám tolik nepřečtených knih. Ale mně vadí, když si u něčeho, co mám vážně ráda, nepamatuji detaily. A proto si to přečtu znovu. A takhle to pokračuje pořád dokola, protože vždycky něco zapomenu. A tak se stává, že nestíhám nové knihy a čtu znovu ty staré.

   Young adult kniha, kterou by měli číst všichni bez ohledu na věk
   Hned jako první mě napadly Hunger Games. Dá se tahle dystopie považovat za YA knihu, že ano? Četla ji mamka a moc se jí líbila, proto mě napadla. Jinak si moc v YA žánru nelibuji, proto myslím, že tato otázka není nic pro mě :)

   Ze které knihy by měli udělat film?
   Já se bojím filmování mých oblíbených knih. Kvůli tomu jak dopadl Percy Jackson, jak dopadla Rezistence a tak. Nejsem si jistá, že je kniha, kterou chci, aby zfilmovali. Hustej nářez by mohlo být skvělé vidět na plátně. Ale jelikož je to čeká kniha, tak to radši vidět nechci. Takovou knihu určitě nenatočí Hollywood a české produkce se skutečně bojím.

  A to bude pro dnešek všechno. Páni, uteklo to rychle. Po víkendu se můžeš těšit na recenzi na Dartha Plagueise. Dnes se s Tebou loučím, doufám, že se ke mně ještě vrátíš a May the force be with you!